V zahraničí jsme si prošla manuální prací i kvalifikovanou pozicí. Zkušenosti k nezaplacení.

Pomohu každému, kdo chce do světa

Pavla Gultová, se sice narodila v roce 1973 ve Vítkově, okr. Opava, ale za své rodné město považuje Svitavy, odkud pochází celá její rodina a kde také od čtyř let vyrůstala.

Studovala gymnázium ve Svitavách, sociálně-právní školu v Pardubicích, angličtinu v Londýně, marketing v Sydney a podnikové finance a obchod na VUT v Brně.

V zahraničí pracovala jako au-pair, jako uklízečka či pokojská, prošla výběrovým řízením na žehlení košil :), udržovala zahrady, byla chvíli malířkou-natěračkou, sbírala jablka, vyrovnávala zboží a pracovala v restauraci.

Svou kariéru v zahraničí završila v roce 2008 jako Marketing Director na škole Milner School of Englishve Wimbledonu.

V Čechách jí nejvíce bavila pozice manažera studijních pobytů, kterou vykonávala celých 7 let. Ale také pozice marketingové vedoucí, které se věnovala v jedné IT firmě na Vysočině.

A která země či město se jí líbilo nejvíce? Přijďte si poslechnout. Na výběr je opravdu pestrá paleta!

Pobyty v zahraničí

• 1996 – Velká Británie – Londýn – 2,5 roku – pracovně-studijní pobyt
• 1998 – Německo – Oberammergau – 4 měsíce – pracovní pobyt
• 2000 – Austrálie – Sydney – 1 rok – pracovně-studijní pobyt + 10 týdnů na cestách!
• 2002 – Severní Irsko – Armagh – 2 měsíce – pracovní pobyt
• 2006 – Austrálie – cesta po západním pobřeží – 6 týdnů – cestování
• 2007 – USA – západní pobřeží a národní parky – 6 týdnů – cestování
• 2008 – Velká Británie – Londýn (Wimbledon) – rok a půl – pracovní pobyt

Návštěvy jazykových a odborných škol v následujících destinacích:

• Velká Británie – Londýn, Hastings, Brighton, Edinburgh, Oxford, Cambridge
• Irsko – Dublin, Cork, Galway
• Malta – St. Julian’s, St. Paul’s Bay, ostrov Gozo
• Španělsko – Madrid, Barcelona
• Austrálie – Sydney, Perth
• USA – New York, San Francisco
• Kanada – Vancouver, Toronto

Nejodvážnější cesta

Bezpochyby ta první. Psal se rok 1996 a já, vyzbrojena jedinou anglickou frází „Hello, how are you”, vyrazila autobusem do Londýna. Hlava se mi motala z tak velké metropole, mozek vařil z neustálého přemýšlení, jak a čím se vyjádřit. Odvaha skočit do neznáma se vyplatila. Za 3 měsíce jsem se začala pomalu rozmlouvat v angličtině, za rok jsem složila FCE.

Nejlepší práce

Sbírání jablek v Severním Irsku! Voňavé sady, pohled na svět z korun stromů, nad hlavou otevřená obloha (ze které překvapivě nepadal déšť), příjemní lidé. Pohyb a čerstvý vzduch mě činily šťastnou.

Nejnebezpečnější okamžik

Sedíme v pustině v Západní Austrálii kdesi na neplaceném tábořišti. Je tma a my právě dovečeřeli. Zvednu se, abych sklidila ze stolu a kolena mi podlomí tupá bolest v pravé noze, hned vedle malíčku. Ruka mi vyletí leknutím tak, že vyrazím své spolucestovatelce Kláře, která stojí vedle mne, nádobí z ruky. Posvítím si čelovkou na nohu a vidím dvě červené tečky naproti sobě. Mlčky se po sobě všichni podíváme….Had? Ten by tak rychle neutekl. Pavouk!

Jsme cca 400 km od civilizace, nevíme, zda tam vůbec najdeme doktora. V noci bychom tuto vzdálenost jeli věky. Jdu si nalít slivovici (do krku i na ránu) a jen pozoruji, jak se mi noha mění v neforemný útvar.

Noc byla dlouhá, ráno už mám horečku a přezdívku „Sloní noha”. Pádíme do Coral Bay. Doktor tam naštěstí je, ihned mi dává první pomoc. Při té příležitosti se dozvídáme, že se na Coral Bay žene cyklón. Cesty jsou ještě odpoledne uzavřeny a my zůstáváme pár dní na jednom nádherném místě……Žiju, a to je fakt báječný pocit.