Kurzy 50+ na škole Maltalingua
Paní Marcelu jsme vypravili na dvoutýdenní kurz na škole Maltalingua, která sídlí v St Julian’s. Vybrala si výuku pro věkovou skupinu 50+. Byla spokojená? Posuďte sami.
Lektoři byli trpěliví a výuka bez stresu
Vše jsem si rozplánovala, abych nebyla ve spěchu nebo stresu. Střídání dopolední a odpolední výuky mi vyhovovalo. Ve třídě se sešla přátelská skupina studentů, většina z Polska a Česka. První týden nás bylo jen šest, druhý týden už dvanáct. Jsem ráda, že jsem zvolila skupinu 50+. Bylo to pro mě ideální.
Lektoři byli trpěliví a ochotní. I když se otázky ve třídě často opakovaly, nikdy jim nedocházela trpělivost. A navíc byli vtipní, což přispělo k příjemné atmosféře.
Výuka mi nedala zabrat jako těch 35°C
Výuka mě opravdu bavila, a proto jsem si nenechala ujít ani druhý pátek, kdy se rozdávaly certifikáty. Někteří studenti už na odpolední výuku nepřišli, ale já jsem chtěla využít každou příležitost ke zlepšení.
Maltu jsem si oblíbila, přestože první dny byly náročné kvůli vysokým teplotám, ale rychle jsem si našla svůj rytmus. A díky častým sprchám jsem si zvládla udržet energii i během horkých dnů 😀.
Maltu jsem objevovala po svém
Jako cestovatelský introvert jsem si plánovala výlety podle sebe, abych si mohla naplno užít klid a krásu Malty. Jedním takovým místem byl San Giljan, který leží jen kousek od školy. Po výuce jsem se tam často procházela a relaxovala. Jeden večer jsem si dokonce zaplavala v moři u restaurace Barracuda, kde jsem se předposlední den odměnila vynikajícími krevetami.
Nemohla jsem se ovládnout a každý den jsem jedla někde jinde. Jídlo za dobré ceny najdete na každém rohu – slané koláče, těstoviny, pizzy, lasagne, plněné šátečky, sladké koláčky atd. atd.
Navštívila jsem také překrásné město Valletta, které žije 24 hodin denně. Poznáte ho podle barevných uliček, spousty kaváren a malebných zákoutí – prostě nádhera.
Dalším úchvatným místem byly zahrady San Anton Gardens. Klid, zeleň, fontánky a volně se procházející pávi.
Za největší zážitek s nádechem nostalgie považuji návštěvu obce Balzan, kde 15 let žila Adina Mandlová. I místní věděli o koho jde díky pamětní desce umístěné na začátku ulice, nikoliv na domě. Nastálo v domě nikdo nebydlí. Poslední informace z tisku je, že je přes léto pronajímán nejmenované Američance.
A největší krása? Stovky nádherných dveří….
Zlepšení angličtiny a nové zkušenosti
Jsem na sebe hrdá, že jsem se rozhodla vyrazit, všechno zvládla a nebála se mluvit. Byla to cesta, která mě opravdu posunula.
Určitě to doporučuji každému. Je to jedinečná zkušenost, kterou stojí za to zažít na vlastní kůži.
